To jste navštívil velice zvláštní kočičí kavárny. V Liberci je také kočičí kavárna, je v ní velice útulné a čisté prostředí. Káva i zákusky jsou sice trochu ve vyšší ceně, ale kvalitní. Kavárna je stále plná. Při vstupu návštěvníci přijímají určitá pravidla kavárny. Kočky mají své zázemí v hořením patře, kam za nimi už návštěvníci nesmí.

Bylo mi z toho smutno paní Pavlo,ale chápu ,že ne každý má to správné podnikatelské střevo. U té druhé je to spíše asi dobročinný podnik.

A vy jste odesli a nevzali si domů žádnou kočičku? Vnučka už minulý rok přemluvila mámu s tátou, že zaběhli do utulku pro další kočičku. Takže mají dvě kočky a jednoho psa. A vůbec to pesanovi neuškodilo, nového kocoura ma raději, než toho, co už měli doma. Nový kocour byl z utulku zvyklý na zvířata a lidi, takže se psíkem laškují, spí spolu. Před tím byl pejsek na snaše moc závislý, nyní je spokojenější, má kámoše.

Jsem kavárenský povaleč a když někam jedu, tak nehledám dobré restaurace, ale kavárny. Zároveň jsem ale také takový malý kočičí útulek a proto zásadně chodím do "normálních kaváren", poněvadž to je v podstatě jediné místo, kde si dám kávu bez chlupů a bez koček :-))

Super, Davide, už seš načnutej a Vladěnčinou pomocí si odtamtud příště nějakou domů přineseš. A ne, abys ji zase nechal přejet jako ty kocoury.

Já za to nemůžu Vždycky zdrhli

Je to už dobrých tridsať rokov, čo som U Kocoura v Prahe začala čašníkovi pindat, kde je vlastne ten kocúr. Neváhal, zašiel dozadu na dvor a priniesol mi obrovského ryšaveho zástupcu svojho druhu. Myslím, že to bolo čosi krížene s levom. U Tygra som sa už radšej nepýtala.

Hezké vyprávění, já mám povedomost o kočičí kavárně na Smíchově, zde recenze

https://www.tripadvisor.cz/Restaurant_Review-g274707-d10835100-Reviews-Kocici_kavarna_na_Smichove-Prague_Bohemia.html

Já jsem z toho byl překvapený, protože bych v naší zemi očekával ,že tohle hygiena vůbec nedovolí, ale prostě asi to u nás není ještě tak strašné a ono se tam vlastně nic nevaří Je fajn ,že existují i takové netradiční prostory ,kde se dá trochu zarelaxovat.

Ne v kavárně, ale zažil jsem kočku v hospodě. Flekatou pětibarevnou kočku Bětu, která spokojeně odpočívala na mém stehně či chodila po výčepním pultu opatrně mezi vystaveným sklem. Bohužel majitel tu hospodu posléze zrušil. O tom až někdy jindy (to je douška pro Majku Šípkovou, kdyby sem náhodou zabloudila).