Podobných zážitků s vyšetřením "zadní bradou" mám taky několik, i když nevlastním prostatu :) Asi o tom taky napíšu - jak jsem musela docházet denně po dobu jednoho měsíce na "digitální dilataci".

Pan Hrabal napsal, že k vytvoření zdařilého díla je třeba hluboký zážitek, vypráví o malíři, který stál půl dne po kolene v ledové vodě, aby nasál inspiraci pro další obraz. Jiný zase chodil s hřebíkem v botě.

Tak se nedivte, že se to Vlkovi povedlo.

teda, tos mohl nazvat "jak doktor znásilnil starýho vlčáka"

Jo skvělej zážitek , moje lékařka je poloviční jak já a taky mne tak zaskočila.

Třeba se časem potkáte i s biopsií (odebírání vzorku z) prostaty, a to je teprve zážitek

Když mi doktor, patrně člověk s náznaky sadismu, ukazoval přístroj a vysvětloval s úsměvem, co mě při vyšetření čeká, tak jsem se potil a měl pocit omdlení.

Zákrok mi dělala nějaká mladší poměrně pohledná lékařka součástí přístroje podobnou té co je známa pod jménem "Robertek" a je fakt zážitek na celý život.

Myslel jsem že pojem "tortura" existoval jen ve středověku, ale poznal jsem jak hluboce se člověk může mýlit.

A to ještě asi týden žijete v nejistotě než se dozvíte laboratorní výsledky, ...naštěstí jsem měl kliku, ale už bych o to nestál.

pamatuji si ze stáží na urologii na tu odběrovou sadu a vlhké oči mužů po výkonu

a co teprve, kdybyste měl fešnou 30letou doktorku

A měla pěticentimetrové umělé nehty