Víte, mně připadá, že tyto blogy o vašich rodinných vztazích píšete proto, že fakt nevíte co s tím.

A abych vám napsal co si myslím.

Jsem z oblasti kde tato minorita dělá celkem VELKÉ problémy všem lidem co tam bydlí. Také tam žijí ti, sorry cigáni, co vždycky byli součást té obce. Nyní ovšem nastoupili ti co se vzali kde se vzali a jsou naprostá pakáž. Ti naši cigáni byli v pohodě, chodili mezi nás do školy, do učení a do práce. A taky s námi do hospody a na sport a do kina.

I tehdy se stávalo, že nějaká holka podlehla těm "hlubokým hnědým očím", a vždycky to dopadlo blbě!

Protože geny jsou sfiňa, jak říkal můj otec plemenář, a nic nikomu neodpustí.

Takže, opravdu Vám přeji aby to dopadlo dobře dle Vašich představ. Já Vám říkám, že nedopadne a jednou budete, Vy i dcera, nešťastní z toho o se stane/stalo.

Tohle není pro nějakou diskuzi na webu to je jenom pro Vás. Klidně mě vymažte, ale hlavně si zapamatujte co jsem napsal.

Jo a taky jsem z rodiny která má několik zkušeností z adopcí...

Pánbů Vám pomáhej!

s SSSSSSSSSSSSSSSSS adopcí, sorry jako.

Davide, super.

jo, taky mám zkušenost...z miminka romského, co jsme měli doma, je dnes 21letá slečna, kluci se za ní otáčejí...právě ta bělošská trpělivost asi pomáhá, aby se aspoň některým povedlo žít "po našem". je otázka, jak se cítí přirozeně...mimochodem například i Ladislav Jakl prošel tuto cestu osobně...

.. no , máte kliku, že váš cikán je z děcáku ... taky znám pár cikánů-řemeslníků a aby byli úspěšní museli se vymanit z příbuzenských vztahů ..

Vynikající! Já zase mám švagrovou Cikánku. Jo, jo, ona zásadně si tak říká. Paní po celý život pracuje jako poštmistrova. Společně z bratrancem vychovali 4 kluky a dali jím možnost se realizovat v různých oborech. Jeden nich je fachmanem ve farmaření a dává práci i jiným lidem. Nicméně když za mnou přijde cizí Rom určitě jsem ve střehu. No prostě osobní zkušenosti. Jsem rasista?

Víte ono je to těžké on to asi jinak vidí někdo, kdo je ve střehu a jinak někdo, koho všichni pozorují po očku a sledují a už preventivně je jako potenciální pachatel čehokoliv.Já jsem to nechtěl dnes moc rozepisovat,ale problém je třeba ,když se chlapi napijou,to pak ten rasismus leze dost ven.Akl e jeto hodne otázka IQ.

Musim priznat, ze se jim snazim zpravidla vyhybat, protoze v mem okoli pusobi dost tezkosti. Ale pokud bych byl ve stejne situaci, jednal bych zrejme stejne. Vlastne uz jsem v takove situaci byl. Na stredni skole se mnou jeden studoval a byl to prima kamarad s beznym chovanim pubertaka :-).

Ale kdyz misto Roma do textu vsadim treba nekoho s homosexualni orientaci, bude to uplne stejne. Taky se musim snazit o mnoho vice, aby bylo videt, ze nejsem sexualni masina prolezla pohlavnimi chorobami, ktera nevynecha zadnou diru.

Vidíte,ale já za mně mně je úplně jedno jestli je někdo na kluky, nebo holky,kdysi v devadesátkách se to řešilo, ale dnes pro mě to už prostě v dobrém není téma. Díky za přečtení Bronislave.

Poctivá karma, Davide. Snad ani ne za tu pečlivou, mentorsky-rodinnou péči o kluka z děcáku, což je pro mne klíčové (nikoliv to, jestli je zelený, žlutý, bílý nebo černý). Co to dává a bere Vám doma jsi shrnul a já tomu do puntíku věřím.

Jen bych to, zvlášť v našich mírných končinách moravských prostě s tím rasismem neviděla tak divoce. Jo, lidi se otočí. Otočí se po romovi, po vozíčkáři, pro chlapovi co má dva metry, stopadesát kilo a koženou bundu, po matkách s dětmi, které kočáry zatarasí ulici, prostě po každém, kdo se liší. Otočí se, zpozorní, chvilku jsou ostražití a pak si toho člověka prostě zařadí. Už vědí, že ten dvoumetrový bouchač je hodný popelář, který má prostě bundu po tátovi rád.

Nemůžeme za to, jako lidé v sobě máme hluboko vepsané kódy, které lidstvu umožnily přežít v dobách, kdy jsme žili v tlupách a cokoliv mimo ni znamenalo fakt velké nebezpečí. Naše mozky si sebezáchovné struktury zachovávají dokonale a i v dalších generacích to tak bude.

Proto se vždycky prali "horní" s "dolními" i když šlo jen o dva konce jedné dědiny.

Cokoliv, co se vymyká obvyklému prostě budí pozornost.

Znám to dobře. Jsme totiž doma divní, divní, divní. Staráme se o cizí, vkládáme do toho co můžeme a možná trošku víc, není nám jedno, co se kolem děje. To sem ale nepatří, tenhle příběh je Tvůj.

Jen také další lidé žijí podobné příběhy, jen ty odlišnosti jsou jiné. A všichni musí projít tím obdobím, kdy vzbuzují pozornost, protože jen tak si ve skupině najdou svoje místo.

Že je to pro vás užitečná zkušenosti o tom nepochybuji. A mladému ať to vydrží. Je to přece jen mladičká láska a téměř jistě projde nějakým vývojem a přijde doba, kdy o to vaše "koučování" prostě nebudou stát. Do tuhého půjde až tehdy. Palce budu rozhodně držet Vám všem dlouhodobě.

Všechno si to dobře uvědomuji neboj a stím rasismem dyť píšu ,že je to v pohodě.

Hezké, ať vám to všem vydrží i nadále!

Mám obavu, že toto téma se nedá trvale uzavřít. Snad jen spokojeně završit roční soužití. Přeji Vám mnoho dalších spokojených let bez kotrmelců.

Ale tak je to snad se všemi dětmi, ne?

Pěkné.

------------

Pěkné v tom, že jste ponechali dceři svobodu.

Pěkné, že jste se "nebál" dát jeho fotky na facebook.

Pěkné, že chlapec má šanci i (pokud bude chtít) i budoucnost.

Pěkné je, že jste to napsal.

Toho pěkného by se dalo napsat mnohem více, ale není potřeba. Kdo má opravdu rád své dítě tak pochopí.

Dnes poprvé, co Vám nepřeji, aby se dostal článek do výběru. Netřeba z toho dělat veřejný "rasový příklad" v honbě za co největší čtenost.

Nejdůležitější je, aby Vaše dcera byla šťastná a vy i nadále hrdý otec.