- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Celý život pracovní jsem prožila mezi montérkáčema , ale o výročních schůzích , když se ohodili a vzali kravatu, to bylo taky prima ... A hlavně povahu měli stále stejnou ....
Měl by sis, Davide, vzít příště, až půjdeš do takové restaurace, k těm montérkám kravatu:-)) A je to. Budeš montérkový kravaťák! Ale mezi námi...ti montérkáči jsou sympatičtější.
I Já Davčo bývám násilně vsunut do montérek
Jako sorry, ale nejvíc sexy jsou ty brabci se zelim! Kam se na ně hrabou monterkari, kravaťáci i celej Robert Er...
Tak vidím, že Tvůj život kámo zakotvil konečně v tichém klidném přístavu A máš pravdu
Monterkáč nebo kravaťák, to je úplně jedno. Důležité je, jak se umí postarat o rodinu a jak zvládá svoji práci. Kdo umí, ten si získá uznání a úctu bez ohledu na to, zda je zedník, nebo profesor. Hlavně to musí býti člověk na pravém místě, tedy machr ve svém oboru.
Super, teda napínavé to bylo až do koncevydržať
Úúúžasný! A gradovalo to, pobavilo to, nepohoršilo ani to to...
A drobně mi to připomnělo, jak mě jednou potkala v samoobsluze jedna malá čtenářka, která mě znala z knihovny, no a jak mě tak viděla v jiném prostředí a utíkala svoji paní knihovnici pozdravit (což jsem si naivně myslela), tak ve finále zaváhala, omrkla moje proporce a povídá mi: Já vás znám, vy jste kuchařka ze školní jídelny.
Davide, bývá to tak, že někdy stačí jen krůček od sraček k slávě. Bohužel, někdy to je i naopak, tak uznej, že takhle je to přece jen lepší
To jsi napsala moudře.Já to samozřejmě vím a proto jsem si sebeironicky ze sebe udělal legraci.
Tak Ti nevím, já chodím v montérkách skoro polovinu života a nikdy jsem neřešil, jak se cítím, když je mám na sobě. Ono totiž, když je někdo nosí pravidelně, tak si na montéráka nemusí hrát, on jím přirozeně je.
No já montérkáče nezpochybňuji. Začínal jsem jako dělník na vrtné věži na naftové vrty. Vsadím se, že jsi nikdy neměl na sobě špinavější montérky, než já. Dělal jsem turnusy, chrápal po ubytovnách. Makal jsem 365 dnů v roce venku zepředu mokrý od teplého výplachu záda namrzlá v -25 stupňů.
Obsluhoval jsem Wilsonovy pneumatické kleště. Zažil jsem okamžiky, kdy jsme ležel na ksichtě na plošině a nad hlavou mi šílenou rychlostí svištělo ocelové lano tlusté jak ruka utržené z pneumatických kleští.
Bylo to párkrát o hubu. Za šichtu jsem musel naházet do násypky 30 tun bentonitového bordelu včetně jedovatých přísad, aby nám nevyskočilo nářadí z díry ven. Takže Vladimíre o montérkách vím svoje.
Davide, ber to s nadhledem. I ten nejslavnější bloger za chvilku upadne v zapomnění, ale správně prošťouchnutý záchod vydrží na věky
Já vím Honzo. Dobrej záchod je základ šťastný domácnosti.