Měli jsme na základce pár romských dětí a rozhodně nebyly nijak odstrčené. Naopak, holky byly oblíbené a kluci správní sígři. :-) A to bylo v devadesátkách.

Vlkouši, děcka dokázala být vždycky mrchoidní, třeba když byl někdo za našeho dětství tlustý, nemotorný a nosil brýle.

Byl na tom hůř než takový cikánek, kterému jeho máma doma otřela širokou a měkkou dlaní tváře a poslala hlasitě všechny bílé do míst, kde paprsek slunce nezasvitne. A on pak takový klučík měl sílu se díky mámě poprat další den o svoje místo na slunci... kdežto otylému chlapečkovi máma doma vlepila pohlavek, řekla neřvi a vrazila mu do ruky další buchtu, do které mu kapaly slzy...

To znám... Oblečení po mámy kamarádkách, nezamalované beďary, nebarvené vlasy, skoro žádná prsa, samé jedničky, pochvala za chování a ještě levá na tělocvik. Kdo by se s tím bavil, že? :-D

Socialismus je zkazil a vy byste je chtěl zase léčit socialismem. Není to hloupost?

Ano, je to hloupost. Už od první třídy každý za svoje. V podstatě bych s tím začínal už v porodnici.

Mně se to nezdá.

Působim v základní škole na 1.stupni a učím i v 6.a7.třidě tělocvik, máme začleněné romské děti v různých ročnících a nic takového tady není. A už vůbec ne v první třídě, kde sedí všichni společně, společně si hrají, učí se... a zatím se nikdo nad nikoho nepovyšuje... tak nevim, nevím.

Asi tak nějak, případně tam je nějaká příčina. My jsme v první třídě nechtěli sedět vedle jednoho Roma, on si tehdy sice ještě neříkal Rom, ale to není podstatné. Vím, že se jmenoval Šanuel a smrděl neskutečným způsobem. A také si pamatuji, že byl nejspíš značně deviantní, protože nám neustále líčil svoje fantazie ohledně rozřezávání našich " pindíků ". Nezvládl první třídu, to víte, nebyla žádná inkluze a my si oddechli. Možná bych se měl dnes stydět a sáhnout si do svědomí.

První kongres, se konal v Orpingtonu poblíž Londýna v roce 1971. Účastníci se usnesli na podobě vlajky a mezinárodní hymny. Dále schválili oficiální označení Rom místo Cikán.OK a co se ještě změnilo ? ...

Všichni jste rasisti, máte hloupé argumenty, a už mě to tady s váma nebaví. Nashle :D

Zajímavý, to už chce hodně důkladnou přípravu v rodině, aby byl prvňák schopný takhle někoho vyčlenit. Co mám tak zkušenost, že je někdo jiný od pohledu zaujme mrňata až leda u někoho černého jako bota. Nebo to dělá to malé město? Pražáci jsou odmalička zvyklí na cizince - aktuálně máme v jedné třídě tři a ve druhé čtyři. Problém mívají občas jenom malí rusáčkové (bílí jako sníh ;-)), je mezi nimi sorta nevychovaných agresorů (ale většinou časem krotnou :-)). Cizí jazyk bývá spíš objektem lehké fascinace.

Když mi kluci přišli domů se slovem "cigán" braným jako nadávka, stačilo jim oznámit, že jednoho mají v oddíle - oblíbeného pohodáře, ideální typ na výchovné promluvy :-) - a hrozně se divili, měli "cigána" za obludu.

No, asi máme kliku na školu. A známé. A sousedy. Nejspíš na všechno. Možná svoje dělá, jak před nimi doma mluvíme...

Je to jenom o zkušenosti. Mně taky cikáni nevadili, do té doby, než mě v sedmi letech přepadli a ukradli mi peníze, co jsem dostal od babičky. Za svůj život jsem potkal tak pět cikánů, kteří byli fajn (a vůbec mi nevadila jejich odlišná barva), a desítky dalších, kteří byli úplní degeni. A to je prostě obrovský nepoměr.

Doporučím vám návštěvu obchodního centra třeba v Chebu. To udělá rasistu z každého. Ono se to strašně hezky mluví o toleranci, když s tím etnikem nemám zkušenosti.

Vůbec to s tématem nesouvisí. A kolik ročníků základní školy jste dokázal vychodit?

Upřimně kamarádí mě to dneska nebaví se tady s některými z Vás hádat a trumfovat se v jedovatostech. Přeji Vám všem pěkný den a děkuji jestli se nad tím aspoň trochu zamyslíte. Ať jsem bílí, hnědí, žlutí ,černí všichni jsem Homo Sapiens. Jo a doufám , že tady nikoho netrefí šlak. Mizím..........

To je to co ty nechápeš. Lidem nevadí cikáni proto že jsou hnědí, ale proto že jsou hluční, nepořádní, sprostí, agresivní, kradou ap.

Kde se to bere v těch dětech? Napadá mě přirozenost. Když jsem já nastoupil do školky, o žádných cikánech (ba nejspíš ani černoších) jsem v životě neslyšel, předpokládám, že moji spolužáci taky ne. Přesto jsme dělali všechno pro to, abychom nemuseli jít na vycházce v dvojstupu vedle cikánského spolužáka Franty. A celkově jsme se k němu chovali asi dost hnusně. Ten byl přitom kamarádský, nikdy nikomu nic neudělal, myslím, že i jeho dlouhovlasá máma, která ho do školky vodila, by se mi dnes jevila jako velká sympaťanda. Po pár měsících se odstěhovali (stejně jako se pár měsíců předtím přistěhovali). A pamatuji si naše debilní chování dodnes, přestože mi byly 4 roky. Co to ale také znamená? Potvrzuje to, že xenofobie je naprosto přirozená a lze ji dobrými zkušenostmi eliminovat, ale nelze ji potlačit.