Už dlouho jste mne, Davide, takhle nepotěšil - i když po lidské stránce je to hrozně smutný příběh. Honzu s Adélkou ode mne pozdravujte! Nebudu se po nich pídit, ale kdyby chtěli dalšího odběratele, dejte jim na mne mail: ales.pakosta@gmail.com.

Vlku, jedu jako draha, spim tak 6 hodin denne a ctu se zpozdenim

a ty kozy, vo kterejch pises, miluju nadevse - pac davaj fajnovej sejra

preju tem tvejm se jmeny smyslenejm, at je nikdo nevotravi a jedou podle svyho, pac jedine to je spravne!

Sice už jsem trochu alergický na "chytlavé" titulky, ale tentokrát účel skutečně světil prostředky. Bezvadný článek.

Trochu se zato stydím,ale v tomhle případě to opravdu bylo o Adélčiných kozách Milane.

Davide, teď nějak nemám chuť komentovat naši českou realitu v podpoře podnikání a vůbec lidské činnosti ať pro radost, pro peníze nebo prostě pro obojí...ale jedno napsat musím. Ten článek je skvělý. Skvěle uchopené téma, velmi dobře napsaný.

Od mne

Děkuji Jani,jsi milá a velkorysá.

Též jsem si prožil podobný příběh a dodnes splácím dluhy.Vše, co jsem vybudoval mi postupně rozkrádá insolvenční správce a nad vodou mne drží jen starobní důchod.Bohužel mám smutný pocit,že se devadesátá léta již nevrátí. Po volbách sice jistě schválí nové paušály pro mnoho profesí a současně zruší u těchto malých hospodářů EET. Ono to nebaví,když musíte mít strach ze sousedů a úředníků.Bohužel ten bolševismus v nás je svině dlouhodobá.

jo to bude velký fenomén důchodci OSVČ v exekuci,to se máme nač těšit.

Ahoj Davide, ne že bych Ti chtěl nějak podkuřovat, ale tenhle Tvůj blog by měl být tak nějak povinně založen do učebních osnov našich školáků. Případně aspoň na titulní straně blogu. Protože, to cos napsal, je kvintesencí dnešní doby. To, že pořád budou lidi, kteří chtějí žít po svém, po státu nic nechtějí, jen to aby jim dal pokoj. Taky to, že jsou i ti, kteří nikdy nebudu pracovat a celý život se žerou v nenávisti vůči svému okolí.

Tobě maxikarma, i když to těm dvěma moc nepomůže.

Děkuju Tomáši oni si nakonec pomůžou sami jestli zdraví vydrží.

Hezké a smutné zároveň. Před pár lety jsem viděl nějakej dokument o stejných lidech a kozách na Korsice. Nepamatuju si přesně, jak to vyřešili, myslím, že to nakonec prodávat mohli, ale jen na místním trhu a nemohli dodávat do kamených prodejen.

No u nás můžou prodávat mlíko a maso,ale sýr vyrábět nesmí.

No Vlku, ze zrovna Ty hajis kozi stado...

Ale napsals to moc pekne a smutne a vůbec, lidi jsou ruzne, ale stejne si myslim, ze tech dobrych je vic, jen nejsou tolik videt a slyset. Takze je dobře , zes to takhle napsal

Moc děkuju Honzo,ale dobře to dopadne, já to vím.

...bohužel jediný z parazitů, který na světě existuje a není užitečný, ba přímo škodlivý, je závistivý a nenávistný člověk. Bohužel deratizace tohoto druhu není možná ani humánním dušením ve vlastní šťávě...

tak jest.

Dobrý.

Děkuji.