- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Krásně napsané. Moc ráda ty své miláčky objímám. Dokonce i manžela i když jsme spolu přes třicet let. Ráda se na lidi usmívám , často úsměv opětuji a hned je na světě líp.
Máte pravdu já vždycky když jsem v nějakém pracovním průšvihu, tak objetí milovaných je nejlepší terapie.A děkuji za přečtení.
V srpnu jedu do Kroměříže, tak to vezmu přes Uherské Hradiště. Davide, stůjte, prosím, u cedule, abychom to mohli odbýt rychle
Karma a podávám ruku aspoň přes síť.
Tak jsem si Vas s chuti precetl na dotykaci ... to se taky pocita ... ze jo? .-)
daří se, když je oboustranná vůle a dařit se bude, dokud vydrží
A já Tě ráda viděla xichtum v xicht
Vodíme se za ruce, bez obav si dáme pusu..není to tak špatné.
(Je pravda, že cizí lidi si k sobě pouštím hůř, ale to je něco jiného.) Neboj, lidi se pořád objímají :-)))
a ještě mnoho dalších palců nahoru od bývalého "souseda" ze Slovácka. Je to bohužel tak, jak píšete , kouzlo přátelského, láskyplného či něžného dotyku se vytrácí. Jedna moje nedávná zkušenost s kouzlem dotyku: Moje žena je věřící křesťanka a já ji někdy do našeho kostelíčka doprovodím. Je to kostelík protestantský, jak se na severské země sluší a patří a ještě navíc většina našich "farníků" je velmi liberálně naladěná, proto ta překvapivě příznivá reakce na to co hned popíši. Částí liturgie před tak zvanou Večeří Páně je povstat a potřást si s lidmi kolem rukou a vzájemně si popřát mír v duši. V lavici před námi byla mladá manželská dvojice, ti si také s námi potřásli ruce a potom se k sobě naklonili a políbili se. Člověk by řekl, že se nad tím, a ještě navíc v kostele, lidi kolem pohorší, ale naopak, ta scénka byla magická - lidi kolem reagovali na ten projev lásky a něhy s úsměvem. I nám se po tom zážitku nějak lehčeji šlo v té severské plískanici a větru z kostelíku domů
Já jsem pro, Davide. Jsem notorický potřásač rukou.
Hlásím se ne na dotyky, ale s díky za hezká slova.