Sakra, dneska je prý Halloween

Vlastně je to lidi strašně divný, že ty cizácké svátky tak pevně zakořeňují v našich luzích a hájích. Budete dnes slavit Halloveen? 

"Tati dneska je ten velkej svátek, máš vydlabanou nějakou strašlivou dýni?" Zeptala se mě ráno dcera.

"Jakej zase svátek? Já teda viděl, že už se kolem hřbitovů rojí jak včely lidi s věnečky a svíčkami, ale Dušičky jsou snad až pozítří ne?"

"Tati dneska je přeci Halloween. Ty už jsi fakt úplně mimo. Máš nachystanou misku s bonbóny? Co když k nám večer někdo přijde?" Uvedla mne dcera do obrazu.

"Hergot, furt nějaký kraviny, já slavím české Dušičky a hotovo. Zajedu se svíčkou na hřbitov, postojím tiše v té magické tmě plné světýlek a vzpomenu si na dědečka Martina a taky babičku Danušku a prababičky, kterým se u nás říkalo vždycky stařenka.

Vzpomenu si na ten malý kousek života, který jsem s nimi mohl prožít, na jejich teplé hebké dlaně, laskavé oči, vějířky krásných vrásek a příběhy, které hřály u srdce. Vlasy mi v té magické noci budou letos asi čechrat ty podivné teplé větry, co se jim prý říká africký fén a nebe bude doufám plné zářících hvězd, mezi kterými budu chvíli očima hledat tu nejzářivější jedinou, kde snad přebývají duše mých drahých zesnulých.

Vzpomenu s láskou a úctou.

Vlastně, je to lidi strašně divný, že ty cizácké svátky pevně zakořeňují v našich luzích a hájích. Asi proto, že jsou proti těm našim takové barevnější řachtavější, komerčněji uchopitelnější a já si s nimi tak nějak nevím rady.

Prosím proto všechny děti, které chodí v maskách koledovat po domácnostech, aby se našemu domu raději vyhnuly.

"Děcka fakt............ radši nechoďte, my ten Halloweenský svátek totiž neslavíme, takže nevíme, co je vhodné na jeho oslavu dělat.

Mohlo by se stát, že mě vzbudíte bušením na dveře ze šlofíku u televize. Já pak rozespalý jak starej medvěd Brtník, vylezu zpod teplé deky na sedačce, vyběhnu rozmrzelý před dům a neznaje věci, nešťastnou náhodou, umlátím omylem malého Feddieho Crugera, partičku předškolních Zombií, nebo jinou strašlivou havět, lopatou na sníh.

Tak děkuji za pochopení, jsem totiž stará škola.