Vypadni z tý postele Donalde, aneb jak mi Donald Trump přebral manželku.

Můj domácí kredit povážlivě poklesl poté, co jsem dostal do socialistické péče svoji koupelnu. Prostě manželka rozhodla, že úklid v této mojí chlapské noře mám zcela na starosti já. Samozřejmě přistoupil jsem k tomu po chlapsku. Chlap si prostě musí sehnat pořádný vercajk, než začne něco dělat.

Takže vzal jsem kreditku a koupil luxusní mop na podlahu, speciální malý mopík na čištění kachliček, kartáč na pojezdy sprchového koutu, kartáč na čištění WC, elektrický akumulátorový strojek na čištění oken a zrcadel, soupravu speciálních mikroténových hadříků, různé houbičky a stěrky, speciální přípravek na čištění baterií, speciální přípravek na čištění spár, taktéž obnovovač spár, stěrku na výměnu silikonu, stěrku na sklo do sprchového koutu. Kartáč na čištění trubek na otopném žebříku, leštěnku na koupelnový nábytek, přípravek na dlaždice a plísně, tři druhy osvěžovačů vzduchu a dva druhy takových těch kostiček do mísy. Účet jsem samozřejmě raději jakože ztratil.

Když jsem to dodávkou všechno přivezl domů, zjistil jsem, že to nemám kam dát a tak jsem dodávkou zajel do svého skladu a přivezl dvě vysoké koupelnové skříňky, které jsem pečlivě navrtal do koupelny a naplnil svým úklidovým vercajkem. Holt být majitelem koupelnového studia má někdy i své výhody.

Samozřejmě, že na zadní stranu dvířek skříněk jsem vystavil inventární seznam a všechen vercajk řádně označil a zaevidoval, vsadím se, že baby se mi v tom budou hrabata, tak ať je v tom pořádek.

Spokojen se svým nákupem jsem se pustil do úklidu. Hergot je to docela fuška, člověk se u toho fakt musí hejbat, škoda, že nemají nějaký robotický mop na dálkové ovládání, sedl bych si na mísu a čistil to dálkově u čtení nějakého hezkého blogu třeba Zuzanky Zajícové, nebo inteligentní krásky Součkové.

Manželka mi samozřejmě moji výbavu záviděla a furt si chtěla něco půjčovat, znáte to, ženský. Rozstrkaj vám vercajk po celým baráku, nic není na svým místě postupně se to ztrácí a inventární seznam se stává pouze vzpomínkovou prezenční listinou......

Tak jsem ji trochu seřval:

 "Ruce pryč od mýho vercajku ženo!" Hájil jsem svoje dvě skříňky.

To jsem ale neměl říkat, teď kdykoliv se večer snažím alespoň prstíčkem dostat k ní pod peřinu, aspoň trošku si přijít na svý, odpověď je vždy rezolutně  stejná:

"A teď ruce pryč od mýho vercajku Davide!" Kruci jak může být ta ženská tak pomstychtivá a krutá.

Takže v našem rodinném životě nastala určitá disharmonie. Ještě se to zhoršilo, když jsem ten mop za dva litry s DPH rozlomil na dvě části a chtěl si koupit nový. A pak mi taky ještě spadnul ten strojek na okna a zrcadla a rozflákal se a taky kyselina na čistění spár udělala flek na koupelnovém nábytku. Manželka se hodně zlobila a dokonce mi vyhrožovala rozvodem a odlukou i od stolu. A křičela na mě , že to dělám schválně, aby mě toho úklidu raději zprostila.

Děti na mne hleděli jako na vraha  a defraudanta, který utratil za blbosti finanční rezervu na jejich jarní boty a vysokoškolské studium a ještě trápí chudáka maminku.

A tak jsem tu noc leželi opravdu zády k sobě, každý na opačný straně postele a mezi námi ten úklidový spor vyoral hlubokou brázdu, za kterou by se nemusel stydět ani mistr světa v orbě. A ten měsíc na nebi svítil tak hrozně divně, že žádnej div, že se mi pak zdál ten strašnej  sen. 

Probudil jsem se vlastním výkřikem. Zpocený jako Ivan Lendl na Australian open jsem vytřeštil oči do tmy s řevem:

"Vypadni z tý postele Donalde!" A hned potom jsem musel rozsvítit lampičku, abych se ujistil , že v posteli s mojí ženou ležím jen já a ne pan Trump.

"Co blbneš?" Zavrčela podrážděně manželka a zašátrala po budíku. 

"Davide, ty ses fakt zbláznil, vždyť je sobota a půl páté ráno." Zabručela na mě vzápětí.

"Vladěnko promiň, já měl strašnej sen, že se nám do baráku nakvartýroval Donald Trump!"Vyhrkl jsem.

To bylo totiž tak. Jednoho dne mi v tom snu prostě manželka oznámila, že už si nerozumíme a že potkala opravdového muže svého života. A já pak přišel domů a celý parkoviště bylo zatarasený takovýma těma obrovskýma černýma teréňákama a všude se poflakovali ti chlapci z ochranky s drátkama za uchem a já přišel domů a u stolu seděl Donald Trump, nafrněnej jako vždycky a s manželkou mi oznámili, že Donald bude teď u nás bydlet.

Já mu teda chtěl dát hned přes hubu a vyhodit ho z domu,ale dejte pár facek náčelníkovi celý týhle planety, to prostě nejde. Tak jsem aspoň křičel teda no:

"Proboha, řekni mi, co na tom dědkovi vidíš, vždyť je mu skoro devadesát." Řval jsem na manželku, ale to jsem neměl dělat, protože se hluboce nadechla spustila.

"Teprve Donald ve mně objevil tu pravou ženu Davide, můžeš se vztekat, můžeš prudit, ale Donald je ten pravý muž mého života." Setřela mě.

A ten papulatý mizera seděl nabubřele za stolem, pil kafe s lógrem z mýho nejmilejšího, modrýho hrnku s koníčkem, pak na mě vstrčil prostředníček a prohlásil:

"Donald Trump first Dejvide, vždycky first." Prostě mluvil v tom snu normálně česky- asi něco pochytil, jak měl tu lyžařku Zelníčkovou ze Zlína.

A tak jsme tam žili všichni tři. Já musel spát v obýváku, kdežto ten mizera zabral v ložnici moji postel u okna a děcka mu zobaly z ruky, protože jim koupil zlatý ajfouny, gumový kabelky Obag, co se do nich daj chytat v potoku i ryby a ty nejdražší airmaxy co měli v krámě . No prostě si je koupil a Žena jen kvetla a růžověla.

A jednoho dne mi oznámila, že se musím o Donalda tři dny starat, protože ona jede na kliniku, udělat si nový prsa, vybělit zuby, natáhnout škraně a prostě se trošku vylepšit, protože Donald chce aby byla prostě "Perfect" A tak se ráno důkladně v naší ložnici rozloučila s Donaldem, zatímco já se snažil nespadnout i se psem z gauče v obýváku a odjela na tu kliniku tou černou terénní americkou obludou.

Asi za půlhodiny na mě řve z ložnice Donald, že je po tom raním sexu strašně hladnej a ať mu okamžitě donesu do postele nějakej dobrej "Džogurt".

Tak jsem se strašně naštval, vylítnul ty schody do patra, vletěl do ložnice a tam on ležel v mojí posteli v hedvábným prezidentským pyjama s tím emerickým orlem na kapsičce. Vrchem se mu mezi knoflíčkama draly ven takový příšerný žluto šedivý chlupy a na hlavě měl připláclou tu svoji blonďatou vlasovou kšiltovku. 

Já po něm vzteky třísknul jednoho smetanovýho, jahodovýho "Choceňáka" a jemu se ten jogurt rozstříkl po hedvábném pyjama.

"Donald first Dejvide, Donald vždycky first!" Řval na mě a šermoval tím prostředníčkem.

Tak jsem se nadechl, chytil ho za límec a za řevu:

"Slez z tý postele Donalde!!!!" Jsem mu mlátil tou blonďatou hlavou o pelest naší manželské postele.

No prostě bylo to strašný a ten můj řev mě probudil a já seděl na posteli, kladiva mně pumpovala jak parní stroj, tlak 180 a z nozder mi odfukoval sirný dým jak čerťasovi Berťasovi. A manželka už zase v klidu pochrupkávala a jen do polštáře mumlala:

"Ruce pryč od mýho vercajku, ruce pryč!" A spala dál.

A já už věděl, že už prostě neusnu a tak jsem šel dolů a v tý svý vypíglovaný, čistý koupelně jsem si dal prášky na tlak, zapil to sklenkou vody, oholil se a vyčistil zuby, protože i v sobotu chodím do práce.

 Jenom mě hergot bylo divný, že když jsem se chtěl učesat, tak z hřebenu trčely tři obrovské, blonďaté vlasy jak zlaté dráty.

"Ježišikriste, že by to nebyl jen sen?????????????????????"