Pondělí 17. února 2020, svátek má Miloslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 17. února 2020 Miloslava

Snad mě ty kočky nesežerou.

27. 01. 2020 11:10:35
Pokaždé jsem toho chlupatého sígra, se školou ulice, přivinul na hruď a dal mu svou důvěru. Pokaždé ji samozřejmě zklamal.

Já Vlk mám ke kočkám poněkud opatrný přístup. Připadají mi poněkud málo disciplinované. Třeba psům rozumím a psi rozumí mně . Já vydávám povely a pes poslouchá. No teda poslouchá.......někdy poslechne. Manželka mě neustále atakovala s přáním navštívit kočičáckou kavárnu, protože manžeka je opravdu vášnivý kočkomil.

Ona by teda strašně chtěla mít kočku doma, ale já se vymlouvám na psa, že by ho jako trefil šlak.

My jsme totiž doma už dvakrát kocoura měli. Pokaždé to byl "čistokrevný" Hugo von popelnitz," nalezen a dovlečen mými dětmi domů.

Pokaždé jsem toho chlupatého sígra, se školou ulice, přivinul na hruď a dal mu svou důvěru.

Pokaždé ji samozřejmě zklamal. Je teda fakt , že chodit na kočičí záchod se kočky snad naučí rychleji než děti na nočník, ale pochopit, že Vlkovo žrádlo patří Vlkovi, že slanina je moje a že nemám rád, když snídají za mými zády můj jogurt, to bylo nad jejich ochotu se přizpůsobit.

V noci navíc opouštěli kocouři naši domácnost a toulali se a terorizovali okolí. Sousedovi sežrali guláš, co měl nachystaný na balkoně po noční. Sousedce natolik vyděsili modrou andulku v kleci na okně, že ji trefil šlak a zemřela strašlivou smrtí a navíc zneuctili všechny kočky v okolí, včetně jedné chovné čistokrevné Britky, které náš zrzek nejen zničil pověst, ale i první vrh čistokrevných koťat a sousedka přišla o kšeft

Oba výtečníci také jak žili, tak zemřeli, v mladém věku pod koly přiopilých puberťáků, vracejících se s fotrovým půjčeným autem z flámu, kdy nevěnovali pro dráždivou přítomnost hebkého ženského stehýnka v letních minišatech na vedlejším sedadle, dostatečnou pozornost řízení.

Zakopal jsem je oba na zahradě u jezírka a leží tam dodnes.

Jel jsem tedy do kočičí kavárny se značnou obavou. Snad mě tam ty kočky nesežerou.

Kupodivu nesežraly. V kavárně číslo jedna byla zima jak v psírně, kafe stálo za prd a z dortů měli jen postarší Marlenku, ale kočky byly krásné a přítulné a i staré okoralé srdce drobného živnostníka jihlo, když se ke mně přitulila dle manželky Britka. A tak jsem drbal na zádech, kočičák vrněl jak generátor a pili jsme to ne moc dobrý kafe a mrzli.

Přiznám se trochu mě překvapilo, že kočky vlastně můžou úplně všechno, včetně pobíhání po barovém pultu a zvědavého průzkumu našich skleniček přímo na stole. Ale bylo vidět, že jsou vychovány, stačilo je lehce od káv odstrčit a odešly zase někam pochrapkávat.

V kavárně prostě panoval poklidný klid a mír a bylo to fajn a víte co, absolutně žádná stopa po nějakém kočičím zapáchání z čehož jsem měl trochu příznám se předem obavu.

A tak jsme jeli ještě do kavárny číslo dvě a ta byla umísťovací. Prostě kavárna pro opuštěné kočky, kde si můžete zvířátko adoptovat osvojit a starat se o ně. Což je jistě bohulibý záměr.

Už při vstupu bylo jasné, že tohle je teda jiný level. Tohle bylo jen pro oddané kočkomily. Odér kočičinců mi při vstupu málem přerazil nosní přepážku. Koček bylo v kavárně taky mnohem více, přímo dvacet tři a bylo na nich vidět, že mnoho z nich teda nemělo zrovna lehký život . A taky, když jsme si dali mléčnou čokoládu se šlehačkou, musel jsem se oni skoro porvat s černým kocourem.

Obsluha příjemná, kočky poněkud ostřejší. Samozřejmě, že ve mně ihned poznali kolegu šelmu a tak jsem zažil i zákeřný útok zezadu s doskokem na mé rameno, zaťaté drápky do svetru, pokus o sežrání manželky, která jim zakoupila u obsluhy pamlsky i nesmlouvavý rafinovaný útok na moji šlehačku.

Posléze jsme se dozvěděli, že vlastně jsme v kočičím útulku, který si trochu přivydělává na kočky provozem kavárny a že se starají i o nemocné a zraněné kočky a mívají jich někdy až čtyřicet. Samozřejmě nemocné a zraněné kočky nechodí mezi hosty a jsou v karanténě. A tak jsem dopili čokoládu, zaplatili kočkám deset kočičích konzerv, ať mají na dva dny, co jíst a rozloučili se.

A co vy? Chodíte do kočičích kaváren? Nebo Vám vadí kočka na stole, motající se kolem Vašeho vytouženého kafe?

A jak se vlastně mně Vlkovi tam u koček líbilo? Bylo to fajn a zase něco jiného. Přiznám se trochu mi vadilo, že kočky samozřejmě lezou až do hrnku s kafem, ale ten se dá kdykoliv zakrýt podšálkem a je vyřešeno. No a za tu chvilku kočičího vrnění a mazlení si aspoň odpočinete od toho rychlého světa tam venku.

V kočičí kavárně totiž plyne čas svým vlastním tempem.

P.S. prý to mizerný kafe k tomu patří a je to prý poznávacím znakem každé správné kočičí kavárny :-)

Autor: David Vlk | pondělí 27.1.2020 11:10 | karma článku: 35.30 | přečteno: 2039x

Další články blogera

David Vlk

Kolik bude stát pivo za vlády Andyho Úžasňáka?

No dyť ti to říkám, moja stará už je týden na školení a bude se to přepočítávat případ, od případu, cena bude takzvaně plovoucí."

11.2.2020 v 18:53 | Karma článku: 44.33 | Přečteno: 6179 | Diskuse

David Vlk

Deset věcí, které už do padesátky díkybohu nestihnu.

Chápu samozřejmě, že narození vlastního dítěte musí chlapa zasáhnout.... no prostě nejvíc. Dokonce natolik, že než se žena vrátí z porodnice, odnese aspoň do kontejneru se sklem všechny ty prázdný flašky od chlastu.

8.2.2020 v 17:09 | Karma článku: 40.99 | Přečteno: 4802 | Diskuse

David Vlk

Korona virus už řádí aj u nás v hospodě!

"Ty nečteš noviny? Tos hergot nečetl o tem smrtelném Coronaviru, co řádí na východě? Šak tam je to jak v nejakém zombie hollywoodském trháku!!! Šikmoočky tam padajú na ulici jak muchy!

1.2.2020 v 11:10 | Karma článku: 35.11 | Přečteno: 2614 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Majová

Maceší blog - ze zákulisí života otce, který se nestýká se svým dítětem.

1. lednem začal neuvěřitelný devátý rok, kdy se točíme v mixéru naprosto nevyzpytatelného opatrovnického systému. Jsme jedněmi z těch, kteří uvízli v neférových tenatech. Mám intenzivní pocit, že není úniku.

16.2.2020 v 20:57 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 279 | Diskuse

Olga Pavlíková

Rozlúčkový blog 2

Přemýšlím nad nesmrtelností chrousta, nad omezeností lidského konání, nad schopností a touhou člověka vládnout i nechat se ovládat.

16.2.2020 v 13:37 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 336 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele – proč je liberální demokracie tak zhuntovaná?

Jestli je někdo dnes ideologickým protivníkem liberální demokracie par excellence, pak je to Slavoj Žižek, slovinský myslitel, hegelián, marxista, který je označován za nejnebezpečnějšího filosofa Západu.

16.2.2020 v 8:46 | Karma článku: 17.11 | Přečteno: 415 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Bacha, aby nás jednou nezavřeli

Díky dokumentu z Estonska a Litvy, kde je velký vliv ruských médií, jsem se dozvěděla, že investigativní novináři jsou trestáni a vězněni. A to nyní, v této době, nepíši o komunismu. Kdyby věznili novináře, ale vězní i blogery.

16.2.2020 v 8:45 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 520 | Diskuse

Helena Vlachová

Ženy na ocet

Být ženou na ocet není nic záviděníhodného. Bylo tomu v minulosti, platí i o současnosti, dá se předpokládat, že ani v budoucnu žádný z mužů nebude mít zájem o ženu s octovým odérem.

16.2.2020 v 8:16 | Karma článku: 25.75 | Přečteno: 1044 | Diskuse
VIP
Počet článků 543 Celková karma 39.78 Průměrná čtenost 3804

Chtěl bych Vás na chvíli zastavit a někdy i rozesmát. Jsem normální malý živnostník, táta od tří dětí a blog je pro mne drobný relax od práce. Jinak skoro neustále "úřaduju" na www.koupelny-vlk.cz

 

Najdete na iDNES.cz