Také jsem si se sháněním solidního kola užil své. Musel jsem na to jít poctivě, tak jsem každé ráno o prázdninách dojížděl vlakem do Brna, kde jsem se vždy zařadil do fronty před prodejnou na ulici Orlí (která vždy mívala délku kolem 10 metrů a obsahovala zhruba tytéž jedince) s nadějí, že prodejna právě v tento den obdrží kýžené zboží. A skutečně, v poslední den prázdnin, dne 31.08.1989 se skutečně zadařilo! No, bylo by bývalo bylo jednodušší si pár měsíců počkat, ale kdo to mohl tehdy tušit! Modrý Premiér, modifikovaná verze favorita, mi slouží dodnes!

Davide poděkování a karma

Moc děkuji

Jo, jo, taky jsem měl s kolem Ukrajina kdysi tu čest. Staré prvorepublikové kolo, na němž jezdil dědeček mojí paní, je proti tomu luxusní kočár. Je dodnes funkční, a ještě v osmdesátých letech jsem na něm jezdívali pravidelně.

"jsme jezdívali" (omluva za překlep)

Byl jsem absolutní mimoň, důchodce, pako a zloděj, neboť o prázdninách před první třidou jsem obdržel právě oranžový bicykl z CCCP, kterému se důvěrně říkalo Ukrajina. Faktem je, že sílu v nohou mám dodnes ukrutnou (což oceňuje i tajemná blondýna), protože na Ukrajině bylo nutné šlapat i z kopce. O tom až někdy jindy (což je douška pro Majku Šípkovou).

Vzhledem k vyváženosti by bylo vhodné napsat na kolo Ukrajina něco positivního. Zdůrazňuji, že já osobně nemám s tímto kolem žádnou negativní zkušenost. Nikdy jsem toto kolo nevlastnil a nikdy jsem na něm nejel. Koupil jsem je své manželce. Ta když si na ně, vzpomene, tak i dnes ji začnou chytat křeče do noh. Onehdy jsem usoudil, že ten výrobek dám hasičům do sběru starého železa. Tak jsem Ukrajinu vytáhl, napumpoval zteřelé pneumatiky, nasedl a jel. Šlo to setsakra těžko, ale jelo to. Zkuste něco podobného s Favoritem.

Favorita občas vidím, Ukrajinu jsem neviděl alespoň 30 let (v provozu). Myslím, že už se to nezlepší

Nevím, jestli to už někdo v diskusi nevzpomínal, ale ta socialistická poezie zněla takto:" Chceš-li poznat co je dřina, kup si kolo Ukrajina. Chceš-li poznat makačku, kup si kolo skládačku. Chceš-li poznat blahobyt, kup si kolo Favorit.

Měla jsem pořád kola po "velkých" bratrancích. Z to nejmenšího jsem si vymohla sundání malých koleček, aby se mi nesmála holčička od sousedů. První nové kolo jsem dostala někdy v pubertě. Měla jsem si ho střídat se ségrou, takže ho měla skoro pořád ona. A Ukrajinu měl děda. Stála v "místnosti na starý krámy", za mého života už na ní nejezdil a táta ani strejda ji nechtěli.

Tak nevím...

V roce 1962, o prázdninách po osmém ročníku jsem i s kamarádem měsíc brigádoval na státním statku jako pomocník na slámovem přívěsu kombajnu ŽM. Dostal jsem cca 800 Kčs na ruku, maminka "dodala něco pře 300 a koupili jsme Favorita Turistu. Vzadu byl nosič a na něm s každé strany jedna červená plastová brašna. Měl sice normálná řidítka - ne berana, ale byly na něm dvě nebo tři ozubená kola i na pedálové osi, krom pětikolečka vzadu!

No a byl jsem "králem" naší party.

Podobně, ale o 10 let později. Ale i ten méně žádaný Turista vyžadoval dobré načasování nebo kus štěstí, když už ne přímo známosti.

Jo, Vlčáku, přesně tak to tenkrát chodilo