Já spojil příjemné s užitečným a jezdím nejen po unii pracovně. Apropo, kolikrát je dneska lépe na východě, kam jsem původně vůbec jezdit nechtěl.

Karma, moc jsem se pobavil, díky

Bohužel autore? Tak pokud vám to ve vašem věku nedochází tak rozvod a útěk do světa.

Myslíte čtenáři , že bych tady měl nechat svoje nezletilé děti a vykašlat se na ně a svoji ženu, která to se mnou v dobrém i zlém táhne 20 let. Já myslím ,že tohle dospělý chlap neudělá!

Jó, Davide, "voni" jsou už unavení a vyhořelí hned po absolvování vysoké školy. Chudáci ničeho neužili, jen pořád chodili do školy, na které je rodiče živili do jejich 26 let. Přeci se nebudou vázat, starat se o děti, chodit do práce... Znám z okolí i z vlastní rodiny.

Jste si je měli lépe vychovat. Jsou lidi, které rodiče na škole živit nemusí. A ano, občas si dovolí být i trochu unaveni...

ale ano, jde to i s tím batohem a na několik měsíců. Jakmile nejmladší dítě odmaturovalo, tak jsme si s mužem vyjeli na deset měsíců do světa. Sešlo se to dobře, rodiče ještě soběstační, vnoučata teprve budou nebo jsou miminka, sil máme zatím dost, takže jsme sbalili kola, stan a bágl a vyrazili. Teď se chystáme po dvou letech znovu, sice již na kratší dobu, ale jedeme, opět s kolama a báglem :-). V zimě pár týdnů na horách také super! Jde to jen si říct, že neexistuje jen práce a proč se honit. Dokonce to je jednodužší, než mají mladí, my už si děti odbyli, máme se kam vrátit a po návratu se můžeme zase zařadit :-)!

Já si taky pořád říkám, že až mě v tý práci jednou naštvou natolik, že to nevydržím, tak vyrazím. Na chvíli, vymýt si hlavu...

Mně by to stačilo jen po Čechách. Úplně sama,už jsem to jednou absolvovala a parádní to bylo. Hlavně jsi pánem svého času a nemusíš se na nikoho ohlížet..trocha sobectví občas vůbec neuškodí

nezáviď jim Davide, oni se i ti nomádi jednou usadí a budou mít děti, my když jsme byli mladí tak jsme mohli maximálně do NDR-až děti odrostou, tak to třeba dohoníš-a toho blogera ti ze srdce přeju-zasloužíš si ho za to jak nás tu obšťastňuješ svými krásnými historkami

Já taky Libuško jezdil do NDR na tábory coby kluk, bylo tam krásně u moře a strašně levně to si pamatuju,ale strašný pivo a klobásy. A istorky budu psát dál i bez Blogera roku to stjně vyhraje Větvička to je jasné.

No jo...on je to krásný život. A ty správně píšeš, že se jednou budou muset někam vrátit. Ale...kam?

Ale kam Jani, to je ta správná otázka.

Takže - za vtipný článek a za upřímné postesknutí Vám tu nominaci, Davide, na nejlepšího blogera roku skutečně přiděluji (i když ty "různé soutěže" příliš neuznávám, neboť jak bychom mohli například porovnávat autory tak odlišné, jako byl třeba Karel Čapek a Jaroslav Hašek? Každý byl "svůj" - a geniální). Ale vraťme se k těm nomádům. Lidé jsou různí - jedni jsou usedlí, jiní dobrodruzi... A "jak si kdo ustele, tak si lehne." Tak už to holt na světě chodí. A do toho Uh. Brodu si zajděte, na jaře je tam hezky - a blízko Panského domu, Muzea J.A. Komenského, růžově kvetou sakury.

...jak bychom mohli například porovnávat autory tak odlišné, jako byl třeba Karel Čapek a Jaroslav Hašek? Každý byl "svůj" - a geniální). A s blogery je to podobné... atd. Ď.

mne staci nekolikrat do roka vyrazit na par dni po nasi zemi a prokladat to pravidelnymi jednodennimi vyslapy. ovsem ted me mrzi, ze nebydlim u rakouske hranice, bych tam slapal pravidelne na pivo a cigaro.

Jo tam se může hulit v hospodě vlastně.