Davide... At bylo, jak bylo, je to naše dětství... i já občas v blozích něco takového nakousnu...v diskuzi plusuju ty pocity ,co člověk má, vzpomínky, řečeno bylo dost... líbí se mi, že to prostě píšeš...a že tu na blogu je těch, co můžou mlátit o hlavu, no a? popřel bys svoji upřímnost.jsme generace , která si rodiče a prarodiče nevybrala, jako si je nevybíráme nikdy... máme s nimi život. Přikláním se hodně k názoru paní Foltýnové. Moje babi umřela v přesvědčení, že ji podporovali za války komunisti,když děda na Pankráci - komunista... a to že hned po Pankráci na následky umřel... formovalo do budoucna mého tátu...A tady zase Roman v diskuzi...musela jsem prozřít dost sama...a s,, hokejem.,,. navíc totiž můj blog o Antonínech... a můj podnikatel děda.

jsi prostě fajn

Moc Ti Radko děkuju za hezká slova

Vůbec nezáleží na tom, jaké má člověk politické přesvědčení, pokud ostatním lidem neškodí.

Dík za upřímnost, vážím si tě, Davídku.

Děkuji Věro za přečtení

Dneska mi máma volala,že byli s bráchou vysypat dědu na rozptylové louce ve Zlíně...opět naskočily vzpomínky a možná opět budu mít noční můry,ale možná ne...ke smíření u mě došlo už dávno a doufám,že obě strany mají už klid....

Prostě z toho blbého,co bylo,je lepší myslet na to dobré.

Život je zkrátka zvlástní a Země se točí furt pryč.

Za blog karma,Davide

Děkuj Kačenko a k tomu Zlínu nejkrásnější hřbitov co znám. Jsou tam absolutně magická místa s hroby posetými mechem a když se tam nachomýtneš, když tam rostou čarovné kruhy z hub-úžasné,magické. Krásné místo stojí za prohlídku i jen tak.

Davide, zajímavé a hodně podobné vzpomínky. Já v tom měl v dětství teda pěknej hokej. Nikdo mi nechtěl nic vysvětlovat a tak jsem musel nakonec procitnout sám někdy kolem čtrnácti. Trochu jsem to popsal taky v článku ,,Táta byl hrdina" a ,,Že za komančů bylo líp....?"

Mě na tom spíše fascinoval ta domácí spiklenecká atmoška a současně určitá schizofrenie. Doma jsi mohl být někým jiným než jsi musel být venku, mluvil si jinak, tvářil ses jinak a všichni vlastně lhali a všichni to věděli. Jak nás to mohlo nepokřivit.

Výborně napsáno

Děkuji Petře za Vaše čtení

Já mám na ty rodinné komunisty tak blbý vzpomínky, že ti tady jen nechám smajlíka a jdu, jo?

My jsme žádný neměli, aspoň myslím.

Milý Davide, děkuji za Váš článek. Jako dítě z téměř protistátní rodiny a vnuk politického vězně z 50. let jsem si nikdy neuměl představit poměry v rodinách kovaných komunistů. A neuspěl jsem ani dotazováním se u svých vrstevníků - například u jedné spolužačky, která snad ani v ničem jiném než v pionýrském úboru nechodila. Nicméně je dobré vidět, že s dědovou angažovaností jste se dokázal vyrovnat.

Martine to je trochu složitější. Z kované rodiny byl možná můj táta a věřte mi byl její pravý opak. Spíše měl průběžně drobné problémy i na výslechu na STB byl pokud vím. Já jsem byl vychovány svými rodiči jednoznačně proti. A ten můj děda je taky složitější.On by se pro cizí opravdu rozdal.On ty chodníky zadarmo po sobotách a nedělích stavěl. Byl velmi ovlivněn zkušeností z války, kdy byli u nich doma ubytováni sovětští letci se kterými se velmi spřátelil. Možná i někomu ublížil, nebo asi určitě a o to je to horší , že já to vlastně ani nevím. To bylo na tom socialismu nejhorší. Vlastně jste nevěděl co jsou i Vaší blízcí zač. Já jen vím, že moji rodiče byli velmi slušní lidé a jsou dodnes a já se jím snažím být taky a vychovat tak i svoje děti. A já osobně komunisty bytostně nesnáším, přiznám se až chorobně.

Prima článek

Děkuji moc

Davide, svého tátu jsem viděla plakat dvakrát v životě, a jedno z toho bylo, když jsem se na něj zlobila, že je ve straně. Když mi však vysvětloval, jak skončil jeho tatínek-živnostník (velkoobchod a maloobchod zeleninou=ve 4h vykládat zeleninu z vlaku, rozvést po obchodech, do večera prodávat, do noci sklízet a ve 4h být u vlaku nanovo, aby pak "za trest" musel jezdit na Kladno těžit, což ho v 50 letech zabilo) a jak nikdo z jeho dětí nesměli studovat a jak mi a bráškovi on, náš táta, chtěl zajistit lepší budoucnost... zkrátka oni také byli soudruzi a soudruzi. Já jsem z Děčína a to, že k nám umisťovali lékaře za trest, zachránilo například zdraví mému bratrovi. V pravou chvíli k nám takto přemístili "neposlušného" špičkového neurochirurga. Ale vyprávění o dědečkovi máš hezké...

jo a tu Svobodnou Evropu, jak píše Šárka, jsme poslouchali taky , ale pšt

Dáši já se dědy nezastávám,ani náhodou a asi ho nemůžu ani odsuzovat a je to pořád můj děda.Bylo to prostě složité. Oni ho lidi měli rádi. Ale myslím si, že by to bylo na knížku, ten jeho život. Protože taky měl v 50 letech doma samopal a byl U STB (prej jen za řidiče) A na toho Dubčeka málem dojel. On už mi to ale nikdy neřekne ,jak to bylo, pořád žije, ale odmítá se s námi stýkat.Jjá ho neviděl tak deset let?? a ne z mojí viny.

Můj děda (nejlepší děda na světě), byl komunista jen naoko. Vlastnil knížku,ale potají doma poslouchal Svobodnou Evropu. Já jako malý špunt jsem se divila, proč má to rádio strašně potichu, že musel mít ucho až na něm...až později mi došlo, že v baráku žilo několik "kovaných" soudruhů, kteří by dědu s chutí naprášili.

Karma jako bejk,Davide

Děkuju Šári