Jak jsem málem u nás na dědině vyprovokoval náboženský masakr

V horké letní dny se nám na Moravě přehřívajů "Lebeně" a když sa k temu přitočí "Přistěhovalec" (z vedlejšího okresu) jako jsem já, nemusí to dopadnout dobře. A ateista je enem o stupínek lepší než islamista!

Ráno mne probudilo zoufalé sýpání žíznivého ptactva za otevřeným střešním oknem. Nevím jestli to vůbec mělo smysl v této tropické noci větrat, protože vzduch se příliš neochladil. Malátně jsem se vysoukal z propocené postele a promnul si slepené oči.

Dneska to byla teda noc za trest.Spát se nedalo,komáři mě žrali, jak krvavé jelito a manželka se na posteli tak převalovala, že vždycky asi pět minut poté, co jsem konečně zabral, mne některou ze svých dlouhých, ladný končetin načutla do ledvin.Dneska jsem teda ty její modelkovské nohy neocenil!

Najdu pantofle a šourám se z ložnice, děti jsem včera odvezl na dětský tábor. Tak si to směle můžu po baráku štrádovat nahatej. Manželka ještě leží v bezvědomí a psovi je to naštěstí jedno. Mám to jinak přísně zakázaný, chodit nahatej po baráku. Asi abych nenarušil mravní výchovu mládeže a hlavně, abych dcerám nevnukl představu, že každý český muž vypadá, tak děsně jako já. Manžeka má asi strach ,aby nám dcery nezůstaly na ocet viset na krku a neprojídaly nám skromný důchod.

No prostě jsem celej Brad Pitt, ale krát dvě a najednou v jednom těle (teda myslím to samozřejmě váhově, ne šarmem). Zase na druhou stranu dvojnásobná porce Brada Pitta za cenu jednoho Davida Vlka? Já to ženě říkám pořád, že se mnou udělala terno!

Je neděle, státní svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje a já mám dnes lidi volno! Teda volno, musím posekat trávu, okopat svých deset rajčáků a čtyři papriky a  všechno rychle ráno pozalívat z hadice, pak budu vařit své fantastické špagety „Ala všechno dobré co v lednici  zbylo, nasekat na kostičky dohromady a zachránit to naštěstí nakonec Parmazánem“. U nás doma jsem totiž legendární kuchař jednoho jediného tématu, tedy těstovin stokrát jinak.

Nahodím kraťasy a tričko a vyběhnu s hadicí před barák. Předzahrádka vypadá, jak kůrou zasypaný kousek pouště Gobi. První kapky, které roztřikuji po zbytcích své legendární „ Vytuněné“ sestavy konifer a netřesků jen zasyčí. Slunce rozehrává mezi kapičkami rozprašované vody malou soukromou duhu. Beru si do druhé ruky zahradní nůžky a zatímco pravou zalévám, levou zastřihuji pruty na zakrslé vrbě.

„Pssst „ hlavně to neříkejte mojí ženě, ale já mám totiž ženský mozek, zvládám dělat i dvě až tři věci najednou!"

V tom mě vyděsí zlověstný hlas:

„No a co tadyk děláš šohaju v nedělu? Ty si nemožeš dat chvilku pauzu, ty podnikatelu? Radši dybys zašél do kostela a ne tady v nedělu na Cyrílka a Metůdka narušovál slušným křesťanom deň klidu!“

Vyděšeně se otočím a snažím se babky nepostříkat. Za mnou na chodníku stojí naše místní „Katolická úderka.“Hoferková, Juráková a Oklešťková  se právě přiřítily z kostela.

„Tak, to víte dámy, já nemám nikdy čas, tak to musím pozalévat a ostřihat dneska, když nemusím do práce.“

„Tož sto mohl udělat zitra, šak to budeš taky doma v pondělí, né?“ Utře mě Oklešťková.

„Tak ale zítra je přece taky svátek, 600 let od upálení mistra Jana Husa!“ Bráním se chabě.

„Pfffffff Hus, šak to byl obyčejný kacíř a heretik a žádný pořádný katolík, to je  svátek na prd!“ Kontruje Juráková.

Snažím se zachovat klid a pořád postřikuju zahrádku. Potím se ale nervózně  tak, že se mě kraťasy přilepují na půlky.

„ Já Ti dám kacířa a heretika!“ zazní zleva bojovný výkřík. "Ty nám budeš pomlůvat našeho mistra Jana ty kozo stará?!“

„Rekognoskuju“ terén směrem do leva. Zleva s rukama v bok, doběhne ke katolické úderce stará Novotná, hrdá to členka Církve českobratrské. Babky se do sebe pustí  jak fůrie, vzduch je plný náboženského zápalu a emocí. Mám strach, že poteče krev. Vzduchem lítají „Ochechule, škeble, krávy, kozy, kacířky, Jidášky“ Babky katoličky osamělou husitku evidentně válcují. V tom se zprava přidá další hlas.

„Tož to teda né,  mistra Husa sa mosím aj já zastat! Šak on byl hlavně náš………… takový sociálně spravedlivý, levicový a pokrokový!“

Do debaty se přidává bývalá předsedkyně naší vesnické stranické buňky soudružka Otáhalová.

„Jak Váš?“ Řvou na Otáhalovou křesťanky."Šak ty si nevěřící Jaruno, šak ty si komunistka, jak řemen, ty kacířko!“

„Uvědomte si laskavě , že Jan Hus byl první český komunista! Nebojím se dokonce říct proletář tělem i duší. Praotec všech Československých soudruhů!“

Hádá se s planoucím zrakem soudružka Otáhalová. Babky se začínají strkat a žduchat. Otáhalová škrtí Oklešťkovů, Juráková trhá halenku Novotné a Hoferková se snaží o každou střídavě přerazit čagánek. Na zemi leží jedny fialové vlasy, zubní protéza, dvě lakované kabelky a rukáv z jubky.

„Ježišikriste, šak toho nechte ženské!“ vlítnu do klubka a snažím se je odtrhnout od sebe.

„Třísk“ Kostnatá ruka mě liskne, jak se u nás říká „Přes celů čuňu“

„A ty neber boží jméno nadarmo ty ateisto podnikatelský“ Hudruje na mě Oklešťková s rukama v bok. Rudý jak rak cítím, jak mě opuchá levá tvář. Levou rukou si zády mačkám pravou, abych to té osmdesátileté, padesátikilové „Zagroš-kudle“ nevrátil.

Vybíhám z hloučku zpátky k hadici. V půlce ulice už jsou pootvírané okna, plné ulepených a zpocených, vyděšených hlav. A ze střešního okna na mě manželka pokřikuje:

" Davide poď dom, okamžitě!"

Babky se dostávají do varu....... Ach jo, tak, já jsem způsobil u nás na dědině náboženský armagedon. Už to vidím, katolíci budou vraždit evangelíky a oba dohromady komunisty a pak se najde nějaký chudák žid co to slízne a pak to všecko zmasakrujou na hromadu ateisti a kdoví co Jehovisti a nakonec se do toho určitě zamíchá, a jako vždycky zvítězí, Islámský stát, kterému vyhovuje chaos a nejednota a vyhlásí tady Chalífát Čechy a Morava a já si budu muset nechat narůst vousy a  budu „Ó hrůza!“ vypadat jak Hippster a moje dcery dostanou Hidžáb a na předzahrádce mezi netřeskama mi postaví minaret s Muezínem. A bude konec mého poklidného života.

Tož to teda ne! Nastavuji na hadici ten nejsilnější proud a namířím ho mezi babky. Voda je studená, rozvášněné důchodkyně ve svátečním začínají ječet. Chytím do druhé ruky tlustý vrbový prut a za neustálého stříkání babky během 20 sekund rozeženu do všech stran a je po boji.

To by tak hrálo, aby kvůli mně, vypukla na Slovácku náboženská válka!