Praha je navoněná, krásná , nenáviděná a milovaná fuchtle.

Ano přiznávám se, jsem zhýralý buržoust a veřejnou dopravou vůbec nejezdím. Slyšel jsem o ní totiž hrozné věci. Prý se tam lidi mačkají tělo na tělo a někteří lidi tam prý dokonce smrdí!

Tož jsem byl v tej Praze. A to je jasné, že když venkovan zavítá zase do našeho hlavního města, tak se vrátí plný zážitků.

Už ta cesta stála za to, protože pan Vlk konečně vysedl, zbohatlík jeden, ze svého osobního vozu a po 25 letech slavnostně opět jel vlakem. Ano přiznávám se, jsem zhýralý buržoust a veřejnou dopravou vůbec nejezdím. Slyšel jsem o ní totiž hrozné věci. Prý se tam lidi mačkají tělo na tělo, zcela demokraticky zde dochází k mísení ras a společenských tříd a někteří lidi tam prý dokonce i smrdí.

Tak to jsem byl zvědav, protože jako správný zhýralý kapitalista rád objevuji nové věci a tvářím se falešně lidově a tak jsem si koupil lístek na vlak, že pojedu do Prahy tym vlakem "Leošem."

Dokud to Leoš neprodá Číňanům a ti nezruší půlku spojů, protože pouze větší vesnice nad půl miliónu obyvatel, jsou dle Číňanů hodny vlakové zastávky.

Vysedl jsem proto ze své zhýralé, zbohatlické, dvanáct roků staré luxusní dodávky, koupil si levičácký batoh (eště , že mě neviděl Klaus) tatranku a jel do Prahy.

Mazal jsem totiž na sraz blogerů, kde jsem chtěl potkat své milé grafomanské souputníky. Žádnou cenu jsem letos opět, k velkému zklamání pana Vyorala a ostatních protekčních konspirátorů, nezískal, takže jsem jel jen  lehce popít a pojíst a pobavit se s milými přáteli.

Byl jsem za to vlastně rád protože, kdo by ten plexisklový louskáček na ořechy druhý den celý den tahal v batohu na zádech a pak na blogu poslouchal ty kecy.

"Leoš" byl úžasný.Vůbec jsem nevěděl, že ve vlaku mohou fungovat záchody, rozdávat se demokratický svobodný tisk a na velké obrazovce učit cestující, jak si uvařit zákusek Panacottu. Ale pochopil jsem , že  tohle není tak úplně ta klasická veřejná doprava, protože tam nikdo nesmrděl a nikde ani jeden bezdomovec, takže v Praze jsem s chutí přesedl do tramvaje a vyrazil směrem k hotelu.

V tramvají větřím všemi směry, kdy konečně zachytím ten charakteristický rustikální odér dělného lidu a kupodivu jsem zjistil, že nejvíc smrdím já od toho, jak celý den sedím v těch přibližovadlech.

Takže už ani ta veřejná pražská doprava není co dřív, aby si tam člověk smrděl sám.   

Nicméně na hotel jsem dorazil. No teda na hotel? Manželka mi přes booking objednal za 790 Kč fantastický štýlový pokoj ve stylu Ludvíka XIV v nějaké luxusní rezidenci nedaleko Zubajdy, kde se odehrával blogerský mumraj, abych to prej neměl daleko, až se budu opilý v půl čtvrté ráno, zavěšen do dvou nejkrásnějších blogerek kutálet do pelechu po pražské dlažbě.

V Praze ovšem nic není takové, jako na obrázku a tak se ze štýlového pokoje vyklubal normální ruský nelegální hostel, kde pokoje byly spíše ve stylu pozdního postsocialistického bazarového výprodeje a společnost mi v jednom bytě s jednou koupelnou dělala čínská rodina, španělští turisté, dvě ruské prostitutky a hluchý Francouz.

Je pravda, že pro mě jako amtérského antropologa bylo zajímavé sledovat ve sprchovém koutu sbírku různých ochlupení Homo Sapiens z půlky světa, poslechnout si v jednu v noci Marseillaisu zpívanou ožralým hluchoněmým Frantíkem, zjistit, jak při sexu heká Ruska s Franzem z Drážďan a ráno být v šest nula nula probuzen vášnivou čínskou hádkou a následně automatickou pračkou.

Ale já toho Číňana vlastně chápu, taky mě štve, když mi manželka furt pere moje nejoblíbenější džíny.  

Takže ráno jsem rychle sbalil batoh, vyčistil si zuby a vyrazil do víru velkoměsta, protože vlak mi jel až v pět odpoledne.

Vzal jsem to z Václaváku pěšky uličkama na hrad, snažil se neshodit nikoho z Karlova mostu a nezašlápnout nějakého urostlého padesáti pěti kilového Asiata, co si fotil každý šutr na dlažbě.

Žízeň jsem měl jako trám, ale přiznám se, utratit šedesát korun za dvě deci vody v plastu se mi dlouho nechtělo. A navíc se v tý Praze dneska s nikým česky už nedomluvíte. Češi žijí někde jinde, asi v Rakovníku. Ještě, že furt umím trochu rusky!

Nakonec jsem ale stejně podlehl a útrata za vodu k pití za celou sobotu byla nakonec srovnatelná s útratou naší čtyřčlenné rodiny za celý náš rodinný dům za kalendářní měsíc.

Na hradě jsem omrkl ty krásné pražské střechy a panoramata a do hradu nešel. Za prvé jsou tam ty idiotské bezpečnostní rámy s velkými frontami ,asi aby nám neukradl někdo toho našeho "vrchního perníkového dědka," kdyby se ztratil někde v areálu cestou na pálení trenýrek, nebo vyvádění jiných dětinských alotrií. A za druhé, bych tam nerad něco chytnul, protože prej tam každý zblbne. Asi nějakej virus!

Takže jsem mazal dál a výš, kam už se mi nikdy nechtělo, přes Loretu až ke Strahovu, dal si tam pivo a mazal zase dolů na Václavák.

Tož sú tam pěkné baráky, co nám tam ta nenáviděná šlechta nastavěla. Neodpustím si to srovnání. Po bohatých lidech nám z historie zbyly krásné kulturní památky, paláce, domy, zahrady plné soch a po dnešních miliardářích zůstane co? Ostuda a Čapák?

No a pak jsem si dal Echt český oběd. Pizzu a pivo. Samozřejmě pinkl mluvil s lehkým jugoslávským přízvukem, ovšem byl stylově protivný jako pravý Pražský pinkl. Prostě lidové tradice jsou tradice. Bez toho by ta Praha nebyla Echt. Jo a samozřejmě na hajzlíku fronta, nebylo mýdlo a byl tak malý, že jsem se bál, že když si tam sednu, tak mě budou muset vybourat sbíječkou i s mísou a futrama. 

Pak jsem mazal na Kampu, protože armáda turistů natolik ucpala Karlův most, že jsem se rozhodl ,že raději přejdu Vltavu po hladině jako Ježíš Kristus . Což se mi nepodařilo, jen jsem si zasral "Ajrmaxy" tou břečkou, co teče v korytu a tak jsem si sušil haxnu s bezdomovci na lavičce a pozoroval Číňany, jak si dělají v českém parku svatební fotky z čínské veselky. Je jich plná Praha těch cukrových panenek a panáčků ve fráčku s šikmýma očima.

No a samozřejmě taky jsem "čekoval," že do Prahy dorazil zámečkový teror. Takže vodníka a mlýnské kolo uvidíte jedině, když si pomůžete rozbrušovačkou. Hergot, kdo se furt pak rozvádí, když se všichni tak strašně milujou? Já chápu, že si někdo manželku zamkne zámkem na kolo k levému kotníku, aby mu nezdrhla se spolužákem jejich vlastního syna, ale proč zamykat šprušle na mostu na Čertovce? 

Pak jsem tam potkal u galerie nějaká hladová monstra. Kupodivu děcka po nich lozila jak po prolízačce a vůbec se nebála, že je tím chladičem místo tlamy slupnou jako malinu. 

No a pak samozřejmě trochu milé anarchie, lásky barev, mládí a líbajících se tenegerů všech barev pleti a ras. Doufám, že sem nezabloudí paní Pilloni, nebo pan Kavka, protože by to popsali jako "Barevný útok" na české tradice a národní identitu a nějaký blb z SPD z magistrátu by to pak nechal vybílit vápnem a hlídat těžkooděnci. Nenecháme si přece prznit naše proklatě "bílé zdi," nějakýma sluníčkářskýma čmáranicema!!!

Jo a potkal jsem v Praze taky spoustu žlutých imigrantů. Podle barvy pleti to budou určitě Asiati a machometáni. A pak, že v Praze nejsou!!! Zase nám lhali!!!

No a pak jsem konečně našel tu Werichovu vilu. Co v ní je tak kavárna té hvězdné cukrářky z televize a bohužel jsem měl slabou chvilku a nezastavily mě ani ceny. Protože kdybych doma řekl ženě, že jsem si dal mrkvový dortík za stovku a ořechový mousse za další, tak mě vyhodí z domu, protože jí už půlroku tvrdím, že letos dovolená nebude, páč je něco důležitějšího. Takže jsem vytáhl šrajtofli..... .Odjistil.....

A za pět minut už jsem si to nesl za bezďákama na lavičku, protože v kavárně narváno a nebylo místo.

A za dalších pět minut............................. A neříkejte mi, že jsem nenažraný zvíře, dyť jsem Vlk. 

No a pak už jsem šel na vlak, protože mi všichni ti lidi lezli už strašně na nervy a pajdal jsem na pravý koleno a došly mi prachy a chuť se furt s někým žduchat v uličkách a hlídat batoh, aby mi někdo neukradl ručník, knížku a dvoje špinavý trenýrky.

No krásná je ta naša Praha. Taková cool, navoněná i když někde smradlavá a musíte ju milovat a současně nenávidět. Prostě taková prima fuchtle.

P.S. Fuchtle = žena lehce do větru, lehce výstřední a mámivá a někdy i lehce dekadentně okoralá, nebo přezrálá, co leckomu zamotá hlavu. Okouzlí i zraní. Milujete ji i nenávidíte. Nebo obráceně???