Babské rady sú nejvic.

Já jak furt už dvacet pět let podnikám, tak nemám čas chodit k doktorovi. Takový doktor, to je ztráta času a taky sebeúcty. Když totiž k němu po dvaceti letech dorazíte, první co udělá je, že rozcupuje Vaši důstojnost na maděru.

Já jak furt už dvacet pět let podnikám, tak nemám čas chodit k doktorovi. Takový doktor, to je totiž ztráta času a taky sebeúcty. Když totiž k němu po dvaceti letech dorazíte, první co udělá je, že rozcupuje Vaši důstojnost na maděru.

Vezme si všelijaké špachtličky, kukátka a naslouchátka a rozhodne se, že si Vás důkladně proklepne. Strašně rádi tihle doktoři hlavně nahlížejí do všech tělesných otvorů. Co na tom, že jste přišel s bradavicí na prstě! Je třeba zkontrolovat vaše krční mandle, hemeroidy a jestli náhodou nemáte křečové žíly.

Buďte si jistej, že zatímco jste do ordinace křepce přicupital s tou drobnou lapálií, odcházíte těžkým, šouravým krokem jako zdecimovaná, vyžilá, nemocná rachotina  s receptem na léky na vysoký tlak, sprejem na astmatickou angínu a podivnou modrou vodičkou na řídké sperma.

"Hergot doktore, na co je mi v padesáti vlastně ještě husté sperma? Dyť mám tři děcka doma a dvě u kamarádů!!"

Na nebohou bradavici je vám pak předepsána nějaká pofidérní mastička, která samozřejmě vůbec nezabere a bradavice si bachratě hoví na Vašem distinguovaném prsteníčku a zapouští stále hlubší kořeny.

A tak nastává ten správný čas na babské recepty!!!

Samozřejmě jako první zkusíte vlaštovičník! Bylinky jsou přece in. Bradavice hrozivě zčerná, její povrch začne připomínat očouzený a vyhaslý kráter sopky Etna a nic. Zmizet nehodlá.

Takže místo inteligentního prstu s malou bradavicí máte pazneht s očouzeným kráterem, za který by se nemusel stydět ani skřet z Pána prstenů. A tak to zkusíte ještě jednou s doktorem. Ten vám ale radí buď skalpel, tekutý dusík, nebo zaříkávání.

Na skalpel ani nepomyslíte, protože jen blázen by ty neumětely nechal do sebe pyžlat, tekutý dusík je blbost, já si sakra velice dobře pamatuji, jak dopadl Terminátor 2 v tekutém dusíku! A to byl nějakej střihoun! No............ to  zaříkávání jsem teda nakonec zkusil.

Nicméně po asi dvouhodinovém hypnotizování zlé bradavice a mumlání nejhorších kleteb, jakých jsem byl schopen, se manželka odstěhovala k matce, děti mne natočily na mobil a se zaříkávacím videem mě společensky znemožnily na Facebooku a já pak zoufalý a znaven usnul na hraně toho zčernalého kráteru.

Ráno jsem se vzbudil a bradavice si nadále spokojeně hyzdila můj prst.

Přistoupil jsem tedy k poslednímu pokusu! Sehnal jsem kilo česneku, pěstovaného v bezprostředním okolí vybuchlé atomové elektrárny v Černobylu, umačkal z něj kouli o velikosti tenisového míčku, napatlal na bradavici a převázal instalatérskou montážní stříbrnou páskou.

Tak, teď jen vydržet dvacet čtyři hodin. Pálilo to jako prase! Nicméně po asi deseti velkých rumech Capitánech jsem usnul.

Druhý den jsem v práci raději s tou páchnoucí bambulí zalezl do skladu, abych neodháněl zákazníky a nezkrachoval.

Večer jsem se rozhodl, že pásku sundám.

Už při jejím odmotávání mi bylo jasné, že moje ruka už nikdy nebude jako dřív.

Prst celý zčernal. Propálenou kůží a tkání prosvítala zažloutlá kost. Nehet mi slezl hned druhý den. To je teda síla ten černobylský česnek!!! Bradavice byla kupodivu zdravá a veselá na svém místě, nějakým záhadným způsobem zmutovala a rozmnožila se o tři další menší.

Pochopil jsem, že jsem tentokrát prohrál a už se jí asi nikdy nezbavím. 

Minulý týden jsem se ale vážně nachladil. Znáte to, zrychlený tep, sípavý dech, ucpané dutiny, z nosu a očí Vám teče slizká nudloidní tekutina, mužský organismus začíná kolabovat!

 Hrozí bezvědomí, zástava srdce a selhání životně důležitých orgánů.

Prostě rýma jako prase.

Nejsem už nejmladší a tak moc dobře vím, že tato zákeřná choroba je nám mužům naprosto životně nebezpečná a chce to okamžitý účinný zákrok! 

Samozřejmě je třeba okamžitě zkusit naprosto zaručený babský recept: "Cibulové ponožky"

To se vezmou teplé ponožky, nakrájí se na kolečka cibule, nejlépe samozřejmě ostrá červená, a nacpe se do ponožek. Stačí kilo a půl, až dvě. Tato metoda má navíc další příznivé vedlejší účinky. Například  hmyz, který Vám nalezl do bytu na zimu, padá mrtev ze zdí a stropů necelé tři minuty poté, co se v ložnici objevíte.

Taky samozřejmě nemusíte v pozdní hodinu ztrácet čas, nutný ke zdravému spánku, s takovou směšnou zbytečností, jako je manželský sex. Není totiž zdokumentován ani jeden případ, kdy by manželka vydržela s chlapem, prodělávajícím kůru s cibulovými ponožkami, v jedné místnosti!!

 No a ráno se vzbudíte a nachlazení, rýma, angína, chřipka, ba dokonce i zápal plic je pryč. Vy odkráčíte, notně smrdíc, hrdě středem, koupíte novou peřinu, prostěradlo a matraci, necháte vymalovat byt a zajdete se ženou na pár sezení s manželským poradcem, ale hlavně......... jste naprosto zdráv.

Bohužel................... u mne to nezabralo. Evidentně jsem nemocen těžce!

Zoufale jsem se z posledních sil doploužil do práce a zašel se zeptat starší vrátné, hlídající areál našeho skladu, zda nemá nějaký jiný, zaručený, babský recept na zákeřné nachlazení, který by mi zachránil život.

Měla!!!

Ovšem, už při jeho popisování mne jímala hrůza, protože tentokrát půjde evidentně o život. Nicméně nakoupil jsem všechny ingredience a jal se doma chystat ten magický elixír.

To se vezme velký hrnek, nalije se do půlky domácí slivovice(doporučuji alespoň 58%), do toho se vymačká celý citron, zakápne medem, zamíchá a do tohoto dryjáku se nadrtí tři až čtyři Paraleny. Pak se hrnek dolije teplou vodou, promíchá a těsně před spaním vypije na ex.

Doporučuji pít přímo v posteli, protože je to cloumák. Pak už nemusíte dělat vůbec nic. Ti silnější přežijí!!!

Poslední co si pamatuji bylo, jak jsem položil prázdný hrnek na noční stolek, pak už mám jen okno.

Ráno jsem se probudil chladem.

Mžoural jsem do probouzející se oblohy a chvíli nehybně poslouchal kejhání divokých kachen. Po obloze táhly dramatické mraky. Vedle mne se ozývalo tiché šplouchání drobných vlnek. Setřel jsem z očí noční mázdru a uvědomil si, že ležím na břehu rybníku Čtverec, který je vzdálen asi čtyři kilometry od našeho domu.

Na sobě jsem měl pyžamo, zimní bundu, manželčinu fyfinkovskou čepici s krystaly od Svarovského a pantofle. Studené vlnky hladově laskaly mou pravou ruku, kterou jsem měl ve vodě, zmáčenou až po loket a trus divokých kačen nehezky potřísnil mé pyžamo a bundu.

Vsadím se, že si ze mě ty mrchy opeřený chtěly udělat loveckou vyhlídku. Mé tlusté tělo, ležící na břehu rybníku jak gigantická zdechlina, vyvrženého dospělého vorvaně, tvořilo na břehu  jediný výrazný pahorek.

S námahou jsem vstal a dusivě zakašlal. Z nosu mi s kýchnutím vystřelila mohutná nudle.

Ach jo, takže to nezabralo, nachlazenej jsem ještě víc než před tím. V jasu vycházejícího podzimního sluníčka jsem si však všiml nezvratného faktu, který mne zaplavil přívalem enodrfínu a pozitivních, hřejivých emocí.

Na prokřehlé, bledé, rozmáčené ruce, kterou jsem evidentně celou noc koupal v ledovém rybníce, nebylo ani památky po nějaké bradavici. Zmizela i se svými dětmi nenávratně bůhvíkam.

Já to prostě říkám furt! Není nad babské rady!!!!!!