Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První kapitola knížky, kterou nikdy nedopíšu.

26. 04. 2017 17:48:58
V brajglu na posteli se něco zamrvilo a něco zpocenýho se převalilo na bok ke mně zády. Zpod peřiny vykoukla macatá zarudlá zadnice!

Ten vlastní, chrčivý nádech mě probudil. Otevřel jsem oči do tmy a v první chvíli vůbec netušil, kde jsem. Prostě jsem včera zase ulít. Zase jsem chlastal! Když chlastám moc, tak skončím kde? No přece u nějaký tý kurvy na privátě.

Poškrábal jsem se na ježourovi na hlavě a nadechl se dusnýho smradu v místnosti. Jo a tentokrát to není jinak. Dobře poznávám tu nasládlou vůní levnýho lubrikantu a smrad propocenejch prostěradel.

Zašátrám prsty po nočním stolku, až najdu malou lampičku. Ještě než ji rozsvítím, je mi jasný ,že to bude nějaká, kýčová hrůzička s růžovým stínítkem. Ony maj ty kurvy všechny podobnej, mizernej vkus.

Vulgrání a nabubřelej. Ale kdo jinej, by mě taky nechal přespat celou noc na privátu, než nějaká stárnoucí, vulgární štětka, co má tak málo kunčaftů , že je ráda, že nějakej pitomec, jako já, zatáhne celou noc.

Rozsvítil jsem lampičku. No jo, muchomůrka s růžovým stínítkem. Rozhlídl jsem se po cimře.

"Kruci, tady už jsem párkrát byl!"

V brajglu na posteli se něco zamrvilo a něco zpocenýho se převalilo na bok ke mně zády. Zpod peřiny vykoukla macatá zarudlá zadnice.

„Ježiši.“ zaúpěl jsem.

„Prdelatá Marta! Že já ji včera zase při sexu propleskl přes zadek páskem. Kruci, to bude zase drahý!“

„Už jdeš brouku?“ Zakňourala Marta zpod peřiny.

„Jo, musím do práce, máme dneska poradu.“ Zavrčel jsem a natáhl si smradlavý, flekatý triko a džíny.

„Tak zaplať u Jarouše, budou to čtyři litry. Ty jsi mi včera zase dal, na ten zadek si tejden pořádně nesednu. Zafňukala a ponořila se zpátky do říše snů. Usmál jsem se sarkasticky:

„Kecáš, Marto. Ty máš zadnici z oceli jak obrněnej transportér.“ A vypadl jsem na chodbu.

„ Vole, blbej!“ ozvalo se za mnou z klubka na posteli na rozloučenou.

Jarouš chrápal na gauči v kuchyni. Býval to kdysi špičkový sportovec, koulař, pak ho chytli dvakrát, jak dopuje a od tý doby v tom lítá. Mlátí lidi, dělá volavku, pasáka, vyhazovače, ochranku. Marta je teď jeho stará, tak ho živí ona.

„Jarouši, tady máš ty zatracený čtyři litry! To mě ta chvilka lidskýho tepla vyšla zase pěkně draho!“ Vytáhnul jsem z prkenice svoje poslední prachy.

Vylítnul z gauče, jak golem na pružinku.

„Jo, jo, ukaž. Dáme cígo vole?“ Utrousil při nazouvání pantoflí.

„Jedno rychlý na balkóně, ale fofrem spěchám do práce.“ Pokývl jsem k balkónu.

Dole pod námi se vlnila tlumenými světly nasvícená, olezlá metropole. Praha začátkem dubna je všechno jen ne krásná a hlavně začátkem takhle studenýho dubna. Ulicí se šinuly fronty smradlavých, špinavých auťáků, plné nevychrápaných, protivných lidí.

Přitáhl jsem si k tělu péřovku.

„Kurva, je kosa.“ Utrousil jsem a připálil si Camelku od Jarouše.

Jarouš se nadechl vlhkýho vzduchu, až se mu orosily nozdry. Chlad ho evidentně netankoval, stál na balkónu jen v trenýrkách a nátělníku. Chlupatej a udělanej připomínal spíš nějaké zvíře. Hotovej Rasputin.

„Hele Marku, potřeboval bych píchnout!“ Zahleděl se na mě skoro plaše, přes oblak kouře. Potáhnul jsem z cíga dlouhej kouř. Čekal jsem, co z něj vypadne. Nebyli jsme sice blízcí kamarádi, ale naše mámy spolu chodily kdysi do jedný třídy, takže se známe vlastně už od prenatálního věku.

„Tenhle zatracenej činžák má novýho majitele a je to nějakej politik. Prej lidovec a chce nás s Martou vypakovat na dlažbu, tak jestli bys na něj neměl nějakou páku?“

„Kerej to je, někdo z Moravy?“ Opáčil jsem směrem ke golemovi.

„ Ne, tady z Prahy. Nějakej Schwarz!“

„ Jo tak místopředseda? Tak to jste v prdeli Jarouši. To je děsnej bijec za křesťanskou rodinu a morálku. Chápu, že mít kurvu v nájmu ve svým činžáku si nemůže tenhle strážce pravejch hodnot dovolit. To víš, vzornej fotr od pěti děcek, každou neděli v kostele, ženuška jak broskvička, sukně vždycky minimálně do půlky lýtek. S tím to bude těžký.“

Povzdechl jak parní lokomotiva:

„Pokusíš se aspoň Marku? Marta mi tady už tři dny brečí jak kráva, že odsud nikam nepůjde.“

„Jo poptám se v redakci a taky v tělocvičně mezi bouchači. Dám ti vědět!“ Típnul jsem vajgla o kamenné zábradlí a vypadnul do probouzejícího se smradlavýho kotle.

Kdo mohl tušit, že tahle rauchpauza mi jednou zachrání život!?

Autor: David Vlk | středa 26.4.2017 17:48 | karma článku: 23.63 | přečteno: 1304x

Další články blogera

David Vlk

Ještěže nemám vši.

Aby si tak ještě někdo myslel, že ve svých skoro padesáti machruju s účesem na máničku a poslouchám Plastiky. I tak mi občas nadávají do Havloidů.

15.8.2017 v 13:48 | Karma článku: 36.65 | Přečteno: 2451 | Diskuse

David Vlk

Děcka se vrací z tábora. Musím uklidit flašky.

JEŽIŠ, děcka se zítra vrací z tábora . Rozmarné léto dvou opuštěných rodičů středního věku poněkud utržených kulturně ze řetězu náhle končí.

13.8.2017 v 9:44 | Karma článku: 35.63 | Přečteno: 1502 | Diskuse

David Vlk

V Hodoníně za černouška mňa bráli.

Hergot, já věděl, že se nemám tak moc opalovat. Po dvou dnech u vody jsem černej jako čmoud. A taky bych se neměl promenovat po svým rodným městě.

8.8.2017 v 20:04 | Karma článku: 36.57 | Přečteno: 3039 | Diskuse

David Vlk

Tož "Tato," vlezeš se do teho saka. Svadba se blíží.

"Tož tato, vlezeš se do teho saka, cos v něm říkal, že půjdeš na tu moju svatbu? Už se to blíží, je to za měsíc a půl."

2.8.2017 v 11:41 | Karma článku: 41.30 | Přečteno: 3426 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Zdeněk Šindlauer

Cože? Vyhodit hajtru?

Dvacet šest let po stěhování jsem si vzpomněl, že máme sklep a že bych se tam mohl podívat. Výsledkem byla úspěšně provedená akce„narveme do popelnic!" a jedna zdechlina hajtry značky Favorit.

20.8.2017 v 7:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

Tak tohle bych nevymyslela

Někdy si připadám jako Gargamel, který říká, že nemá rád Šmouly. Mně Šmoulové nevadí, ale zato úředníci. Úředníci mi vadí, hlavně ti modří, ti z Bruselu

20.8.2017 v 6:25 | Karma článku: 15.47 | Přečteno: 197 | Diskuse

Jarka Jarvis

Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?

Většinou tam, kde maminka snesla vejce. Jenže, podobně jako v mnoha jiných případech, i tady existují výjimky, a tak se v apartmánu rodiny orla bělohlavého z čista jasna ocitla dvě holátka jestřába červenoocasého.

20.8.2017 v 3:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 85 | Diskuse

Milan Radek

Možný útok islamisty na Sibiři - varování hlavně pro nás k výročí 21. srpna

Jednak pro ty co věří že bohatýr Vova ochrání Evropu od islámu, a hlavně varování pro ty co kašlou na Izrael nebo Rusko když jsou také oběti útoků, a jediné co evropské lídry napadne je dávat zátarasy do ulic aby šílené dodávky

20.8.2017 v 1:08 | Karma článku: 20.92 | Přečteno: 343 | Diskuse

Olga Vodová

A teď, prosím tě, Olčo, nemluv!

Když navštívíte některý salón se službami, většinou, téměř vždy si chtějí majitelky či službu vykonávající pracovnice povídat. Hodně povídat. Pánové prominou, nebude řeč o návštěvách erotického salónu ani autosalónu.

19.8.2017 v 22:59 | Karma článku: 5.71 | Přečteno: 138 | Diskuse
VIP
Počet článků 267 Celková karma 38.22 Průměrná čtenost 3935

Chtěl bych Vás na chvíli zastavit a někdy i rozesmát. Jsem normální malý živnostník, táta od tří dětí a blog je pro mne drobný relax od práce. Jinak skoro neustále "úřaduju" na www.koupelny-vlk.cz

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.