"Tati, nemáš kocovinu?"

V naší domácnosti se tajně šušká, že jsem se v pátek opil.Je pravda, že jsem byl v hospodě na Rudém na jedno.Samozřejmě, že se to nakonec zvrtlo . Může vlastně ještě v dnešní době slušnej chlap jít na pivko a trošku se "zvrtnout"?

V naší domácnosti se tajně šušká, že jsem se v pátek opil. Je pravda, že jsem byl v hospodě na Rudém na jedno. Samozřejmě, že se to nakonec zvrtlo, protože tři z nás několika málo mužů, co ještě alespoň občas zabloudíme mezi lidi, měli nedávno narozeniny.

To jedno pivo bylo tedy nakonec pět dvanáctek a k tomu pár rumů Capitánů a pár normálních rumů Tuzemáků, ale zase jsem celý večer tvrdě sportoval. Hráli jsme totiž kulečník a tak pohyb byl zaručen, neb na práci s koulemi jsem já dobrej. A tak to má u správného chlapa bejt. Chlap by to měl prostě s koulemi umět a s tágem taky.

No a protože jsme byl členem vítězného týmu "Staroměští postarší Tyranosauři" a vyhráli jsem sázku, kamarád z poraženého týmu  "Krasavci a chytrolíni" Ivan musel sáhnout do kufru svého vozu, kde už dva měsíce vozí ten zapomenutý ohňostroj ze Silvestra. Protože na Silvestra byla u nás taková mlha, že střílení raket do toho mléčného nebe by bylo asi tak efektní, jako když se čůráním snažíte utopit a zavraždit tři milióny centimetrových mravenců v metrovém mraveništi v Beskydech.

No a protože je pan Ivan ředitelem fabriky na výrobu výbušnin, RPG raket a klamných vzdušných cílů, byl to ohňostroj zajímavý a bohatý. Ne teda, že bychom zrovna o půlnoci stříleli nad střechu kostela pancéřové pěsti, nebo nějaké termobarické pumy, ale bengál to byl sice krátký, ale převelice barevný a blýskavý. Tak sorry pejsci a kočičky!

Takže jsem vzbudili celé naše městečko. Samozřejmě kromě městské policie, která v tuto pozdní hodinu naštěstí tvrdě dřímala na služebně na radnici. Údajně jen policista Cmíral zvedl levé víčko, pootevřel oko a zamumlal:

" Tak šťastný a veselý chlapi." A pak chrápal dál. Kolega Trnka se ani neprobral a tak nemohl přemítat nad nelogičností takového přání 24. února. 

 Já, coby slušně vychovaný muž od rodiny, jsem si pak dal spořádaně jen další dva rumy, pokusil se Monice v síťovaných punčocháčích prodat koupelnu do panelákového jádra a spořádaně odešel domů spát, protože ráno jsem šel do práce.

Všichni samozřejmě spali, když jsem v jednu přišel a já si dokonce vyčistil důkladně zuby. Tři minuty horní a tři minuty dolní, osprchoval  jsem se a setřel ve sprchovém koutě vodu stěrkou ze skla. Takže uznejte, že jsem nemohl mít víc než 3,5 promile!!!!!!! To dá rozum!!!!

 I když já mám ten stírací reflex vypěstován podobně jako Pavlovův pes. Bez čistých skel na sprcháči prostě neusnu.(Prosím dámy, nabídky k sňatku mi neposílejte, po třetí už bych to nezvládl)

Druhý den v sobotu máme doma takovou tu hezkou rodinnou chvilku. To je takový ten vzácný okamžik, kdy děti násilím a řevem odtrhneme od virtuálního světa sociálních sítí a donutíme je po týdnu vylézt ze svých pokojů a vypnout počítače.

 Těch ksichtů a poznámek, co musíme vyslechnout. Někdy mám pocit, že by měli mnohem raději za tátu nějakého tlustého virtuálního youtubera, co si sype rafinovaně popcorn do vlasů, než tlustého tátu Davida, co nemá do čeho popcorn na lebce sypat, ale je pekelně opravdovej a reálnej.

 Sešli jsme se tedy s  dětmi u stolu v jídelně a já v rámci konverzace srdečně rozprávím s naší puberťačkou:

"Evo, polož ten mobil, nebo tě zabiju a povídejme si hezky o něčem."

Načež Eva, celá nervní, že už nebyla krutých šedesát osm sekund na internetu odpoví:

"A o čem jako?" A protočí své krásné oči k nebi.

Nedám se a odpovím :

"O čemkoliv chceš!"  Ha to jsem jí to natřel, jsem demokratický otec, klidně jí vysvětlím, jak se dělají děti. Stejně to bude zanedlouho s nějakým uhrovitým mizerou zkoušet v praxi.

"Seš mrtvej kluku, seš mrtvej už teď!"

Načež ta malá skorožena se na mě zaksichtí a vypálí :

"Tak co tati ? Máš kocovinu?"

Hlava mně sice opravdu trošku třeští, jazyk se mi lepí, ale statečně se nerozčílím a hezky se zeptám:

" Evi a  máš mě ráda?" A ona pohotově vystřelí:

"Ne! Vůbec! Někdy! Možná trochu!" Načež se spolu se sestrou a matkou divoce rozesmějí.

Tak jsem pochopil, že jediné co má v životě muže opravdu smysl, je nalít si dalšího Capitána. Život postaršího chlápka středního věku s třemi ženami dokáže být totiž velmi krutý!